Československá psychologie
Husova 4, 110 00 Praha 1, tel. (02) 24 220 979, l. 543
Výzkumné studie
Syndrom vyhoření a jeho souvislosti u vyučujících na českých základních školách
Cíle. Cílem výzkumu bylo zjistit míru projevů syndromu vyhoření, copingových strategií a profesní self-efficacy u vyučujících základních škol a dále vzájemné vztahy mezi nimi. Výzkumný soubor a nástroje. Dotazník vyplnilo 2394 vyučujících ZŠ (85 % žen a 15 % mužů). Dotazníková baterie zahrnovala Shirom-Melamedovu škálu vyhoření, dotazník na copingové strategie SVF 78 a škálu učitelské self-efficacy USE.
Hypotézy. Analýzy ověřovaly předpoklad, že vyučující s vyšší self-efficacy budou preferovat pozitivní copingové strategie a vyučující s nižší self-efficacy negativní copingové strategie. Dalším předpokladem bylo, že u vyučujících s vyšší self-efficacy a pozitivním copingem bude nižší výskyt projevů vyhoření než u vyučujících s nižší self-efficacy a negativním copingem. Protože pozitivní coping je součástí profesních kompetencí, autoři předpokládali, že self-efficacy bude silnějším prediktorem vyhoření než copingové strategie.
Statistické analýzy. Data byla zpracována korelační analýzou, regresní analýzou a multinominální regresní analýzou.
Výsledky. Analýzy ukázaly vysokou míru vyhoření (19 % se zřetelnými projevy a 65 % ohrožené vznikem syndromu vyhoření). Navzdory tomu vyučující disponovali přiměřenou self- -efficacy a preferovali pozitivní copingové strategie. Vyšší self-efficacy souvisela s pozitivním copingem. Vyučující s vyšší self-efficacy a pozitivními copingovými strategiemi reportovali slabší projevy vyhoření. Vztah mezi copingem a vyhořením byl signifikantní – pozitivní coping souvisel s nižší mírou vyhoření, zatímco negativní coping souvisel s vyšší mírou vyhoření. Souvislost syndromu vyhoření a negativního copingu byla robustnější.
Limity. Korelační design; hrubé dělení pozitivního a negativního copingu v dotazníku SVF 78; sestavení výzkumného souboru bez náhodného výběru.
Klíčová slova: syndrom vyhoření, self-efficacy, stres, coping, učitelé
Irena Smetáčková, Ida Viktorová, Stanislav Štech, Veronika Pavlas-Martanová, Anna Páchová, Veronika Francová, Radek Ptáček (2019). Syndrom vyhoření a jeho souvislosti u vyučujících na českých základních školách . Československá psychologie, 63(4), 386-401.

Burnout syndrome, coping strategies and self-efficacy in Czech elementary school teachers
Objectives. The study aimed to reveal the level of burnout syndrome, coping strategies and selfefficacy and their mutual relationships among teachers at elementary schools in the Czech Republic.
Sample and setting. The sample comprised 2,394 teachers (85% of females and 15% of males). The variables were measured by Shirom-Melamed Burnout Measure, SVF 78 (coping strategies) and USE (teacher self-efficacy).
Hypotheses. Authors hypothesized that teachers with higher self-efficacy would prefer positive coping while teachers with lower self-efficacy would prefer negative coping. Then, it was assumed that teachers with higher self-efficacy and positive coping would report less burnout syndrome. Because positive coping is a part of professional competencies, it was hypothesized that self-efficacy would predict burnout syndrome stronger than coping strategies.
Statistical analysis. The main analyses consisted of correlation, linear regression and multinominal regression.
Results. The analyses showed the high prevalence of burnout syndrome (19% with perspicuous manifestation and 65% in risk of burnout). Teachers with higher self-efficacy preferred positive coping over negative coping and vice versa. Teachers with higher self-efficacy and positive coping reported lower burnout syndrome. The link between coping and burnout was significant. The association of negative coping with burnout syndrome was stronger.
Study limitation. Correlational research; distinction between positive and negative coping assessed by the SVF 78; not-random research sample.
Keywords: burnout syndrome, self-efficacy, stress, coping, teachers