Český a slovenský soubor byl porovnán z hlediska sociálních reprezentací pojmu demokracie. U respondentů byla zjišťována těsnost vztahu vybraných relevantních pojmů s pojmem demokracie. V rámci českého i slovenského souboru byly srovnány skupiny vytvořené podle pohlaví, věku (18 - 23 a 40 - 45 let), vzdělání (bez maturity a s maturitou) a podle spokojenosti s vývojem společnosti v letech 1993 - 96.
U obou národních výběrů bylo zjištěno, že pojem demokracie je silně spojen s institucemi, s právním řádem, se svobodou jednotlivce. S pojmy vztahujícími se k hospodářství, penězům nebo majetku je demokracie v reprezentacích jednotlivců spojena méně často a méně těsně, s jedinou výjimkou, a to soukromého podnikání u českých respondentů.
Pojmy osobní bezpečnost, bratrství a zisk jsou u českých respondentů častěji zdůrazňovány u starší skupiny, zatímco u slovenských respondentů u mladší skupiny. Naopak, pojmy veřejný zájem, rozhodování o sobě a svoboda jsou častěji zdůrazňovány u mladších českých respondentů, zatímco u slovenských respondentů u starší skupiny.
Slovenští, stejně jako čeští respondenti s nižším vzděláním, ve větší míře zdůrazňují vztah mezi demokracií a národem, případně vlastním národem. U slovenského souboru je častější diferenciace podle vzdělání než u Čechů. Slováci s maturitou uvádějí (oproti Slovákům s nižším vzděláním) mnohem častěji souvislost mezi pojmy demokracie a jednotlivec, soukromí, politické strany, osobní zodpovědnost, opozice, osobní bezpečnost, veřejné mínění, kapitalismus, náboženství, ústava, lidská práva, právní řád, práva menšin, a v menší míře také místní zastupitelstvo a rozhodování o sobě. Tento rozdíl zahrnuje jak důraz na liberalismus, tak na právní a politické aspekty fungování společnosti. Hodnoty slovenské části souboru s maturitou odpovídají hodnotám zjištěným u českého souboru jako celku.
Zatímco u slovenské části souboru byly nalezeny jen minimální rozdíly mezi respondenty, kteří jsou spokojení nebo nespokojení s vývojem společnosti, u české části toto kritérium diferencuje velmi výrazně. U české části souboru respondenti spokojení s vývojem společnosti kladou vyšší důraz na různé aspekty liberalismu (rozhodování o sobě, jednotlivec, práva menšín, lidská práva a svoboda), různé aspekty akonomické svobody (kapitalismus, tržní hospodářství, privatizace, soukromé podnikání) a aspekty politického systému (právní řád, politické strany, parlament a spravedlnost).
Studie prokázala rozdíly v sociálních reprezentacích demokracie mezi českou a slovenskou společností, zvláště s ohledem na rozdíly mezi jednotlivými sociálními skupinami. |
