Zážitek bolesti, který vzniká bez podílu vzruchů, vyvolaných nocicepčním ("bolestivým") drážděním volných zakončení A-delta a C vláken, je klamnou informací o poškození tkáně. Pokud vzniká psychickým mechanismem, bez podílu tzv. neuropatické vzruchové aktivity, bývá nazýván psychogenní bolestí (PB). PB bývá přisuzována nějakému, existujícímu nebo neexistujícímu, patologickému procesu. PB zahrnuje a) bolest, která vzniká na základě akutní (nocicepční) bolesti a přetrvává poté, co se organizmus (tkáň) uzdraví; b) bolest, která je od počátku generována výlučně psychickým mechanismem. Vývojový diagram PB zobrazuje schéma 1. Je dílčí verzí psychologického modelu chronické bolesti Knotka a Knotkové (1998 a). Zahrnuje 6 aktivních subsystémů, [1] percepční pole, [3] zážitek bolesti, [4] kognitivní zpracovávání, [5] afektivně-motivační procesy, [6] reakce a chování, a [7] reakce a chování druhých. Model dále zahrnuje 7 nesukcesivních vazeb. (Subsystém [2] nocicepční procesy není při PB aktivní). Vazba nenoxiozní vstupy reprezentuje vstup nenocicepčních somatosenzorických informací a dalších senzorických informací (1 - > 4). Vazba afektivní modulace kognitivního zpracovávání (5 - > 4) realizuje např. vznik konverzní bolesti. Kognitivní vazba bolesti (4 - > 3) reprezentuje finální transformaci nenocicepčních senzorických informací (např. malého tlaku), afektů (např. úzkosti) a kognitivní afektivních komplexů (např. existenčního ohrožení) na zážitek bolesti. Mechanismus PB je stabilizován procesy učení, které reprezentují vazby učení bolesti a bolestivého chování a sociální učení bolestivého chování. |