Výzkumné studie Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace II. část: Děti z náhradní rodinné péče |
Srovnávány jsou čtyři skupiny dospělých osob, jež v dětství vyrůstaly v nestandardním psycho-sociálním prostředí ohrožujícím v různé méře jejich vývoj psychickou deprivací. Šlo o děti z dětských domovů, z individuální pěstounské péče, z SOS dětských vesniček a o děti narozené prokazatelně z nechtěného těhotenství. Pátou skupinou je kontrolní skupina k "nechtěným" dětem, která představuje přibližnou společenskou normu pro současnou dobu. Toto sdělení se týká skupiny 116 osob, jež v dětství prošly SOS dětskými vesničkami (SOS), a 93 osob, jež vyrůstaly v jednotlivých pěstounských rodinách (PP). Ukázalo se, že každá z těchto dvou forem náhradní rodinné péče má poněkud jiný výběr dětí. V řadě ukazatelů není mezi skupinami rozdílů, osoby SOS mají však v průměru nižší vzdělání než osoby PP. Muži SOS se významně častěji dopustili trestných činů a uvádějí více obtíží v erotických vztazích než muži PP - u žen takové rozdíly nebyly zachyceny. nejméně příznivé charakteristiky vykazuje podskupina osob, jež nastoupily do náhradní rodinné péče až ve školním věku a jež do té doby vyrůstaly v dětských domovech. Nálezy podporují představu o vztahu mezi deprivační životní situací dítěte a pozdějším vývojem jeho osobnosti. Zřejmá je i specifická diferenciace vlivu výchovného prostředí podle pohlaví dítěte. |
Klíčová slova: psychická deprivace, dlouhodobé sledování, pěstounská péče, SOS dětské vesničky |
Matějček, Zdeněk - Kovařík, Jiří - Bubleová, Věduna (1996). Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace II. část: Děti z náhradní rodinné péče. Československá psychologie, 40(1), 14-27.
| |
|
Abstract not available. |
Keywords: psychological deprivation, long term follow-up study, foster-parent care, SOS children villages |
|