Mentální chronometrie, spočívající v posouzení subjektivního trvání předkládaných podnětů, byla až dosud použita u písmenového a slovního materiálu. Autor provedl experiment s posouzením série 15 obrazců, obsahujících vedle známých převážně neznámé a složité figury. Výsledky měření byly srovnávány s posuzovanými valencemi obrazců (jemný, zajímavý, složitý, výrazný, neobvyklý). Bylo vyšetřeno 43 studentů gymnázia ve věku 18 let.
Metoda velmi dobře diferencovala navzájem různé obrazce a vykázala vysokou spolehlivost měření (r = 0,927***). Jako déle trvající byly hodnoceny především obrazce složité a neobvyklé. Korelace trvání k valencím složitost a neobvyklost činila 0,904*** až 0,926***. Nižší korelace byly zjištěny k valencím výrazný a zajímavý (0,369 a 0,662**). Valence jemný vykázala prakticky nulovou korelaci subjektivnímu trvání podnětu. Zahrnovala převážně fitury okrouhlé a blízké kruhu.
Při poznávání obrazců se uplatňuje u složítých a neznámých obrazců především doba, potřebná ke zrakovému pátrání a formování celkového obrazu předmětu.
Metoda mentální chronometrie se hodí ke zkoumání poznávání takového názorného materiálu, kde není možný slovní popis. |
