Reprezentativním výběrům z čtyř postkomunistických zemí (1048 respondentům z České republiky, 525 ze Slovenska, 1000 Bělorusům a 897 Bulharům) byl administrován rozsáhlý dotazník zaměřený na sociálně psychologické předpoklady demokratičnosti. Tato studie byla zaměřena na občanský étos v komparativním kontextu a hlavní výzkumnou metodou byl dotazník o 31 položkách a škálách poctivosti, tolerance (vůči různým národnostem, rasám, sociálním rozdílům, právům žen a gayů), pracovní etiky, paternalismu, hedonismu a pojetí svobody. Hlavní typy občanského étosu daných vzorků byly extrahovány pomocí Q-faktorové analýzy dat. Dominantním faktorem v českém výběru byl typ "Tolerantních hedonistických liberálů" odpovídající benevolentní filosofii "žít a nechat žít" a vyskytující se zejména u respondentů s vyšším vzděláním a sociálně ekonomickým statusem. Tento faktor byl následován typy "Amorálních negativistických postkomunistů", dále "Vyznavači konzervativních (křesťanských) ctností" a konečně "Nekonfliktními askety". V popředí slovenských faktorů byli "Amorální bigotní postkomunisté" následovaní "Vyznavači konzervativních (křesťanských) ctností", "Abulickými individualisty" a "Egalitářskými kritiky morálky společnosti". Také dominantní faktor extrahovaný z dat celého souboru měl postkomunistický charakter: "Závislí a po bezpečí toužící negativističtí postkomunisté" byli následováni "Vyznavači konzervativních ctností", "Tolerantními hedonistickými liberály" a "Riskantně hedonistickými egoisty".
Další analýzy, ve kterých jsme zkoumali vztah mezi občanským éthosem a různými druhy politické kultury, ukázaly obzvlášť těsný vztah mezi "Vzorným demokratickým občanstvím" a "Konzervativními ctnostmi" a slabší, nicméně stále ještě významnou korelaci mezi žádoucí demokratickou politickou kulturou a étosem "Tolerantních hedonistických liberálů". Politická odcizenost přitom silně korelovala s morálkou "Závislých a po bezpečí toužících negativistických postkomunistů".
Smysluplné typologie občanského étosu odhalily typy univerálně platné (postkomunistické i ty vztahující se k odkazu křesťanských a konzervativních ctností), stejně jako specifické rozdíly mezi národy potýkajícími se s přechodem od komunismu. Negativistický postkomunistický étos může zpomalit přechod k demokracii zejména proto, že je tak frekventovaný, jeho pasivní podstata ale zpravidla nepůsobí žádné akutní hrozby zranitelnému režimu. "Riskantně hedonističtí egoisté" jsou naopak méně početní, ale jsou aktivní, ve svých projevech originální a jejich absence strachu je nijak nezdržuje od nebezpečných asociálních činů.
Znalost hlavních typů občanského étosu a politické kultury by napomohla lepší kompatibilitě projektů občanské výchovy s jejich příjemci, byla by také ku prospěchu účinnosti politických rozhodnutí. |
