Tématem článku je fenomén krize, který je tu pojat jako konstitutivní moment lidské existence. To znamená, že krize není chápána jen jako negativní aspekt lidského života, který je pokud možno třeba odstranit, nýbrž jako základní zkušenost, díky níž se nám otevírají nové možnosti a nové perspektivy. Fenomén krize je přitom vyložen zejména ve světle Goldsteinovy koncepce zdraví a nemoci, v jejímž centru stojí pojem katastrofické situace. Jak vyplývá z Goldsteinova výkladu katastrofické situace, krize, která tuto situaci charakterizuje, není něčím, co odlišuje patologické stavy od stavů normálních. Rozdíl mezi zdravím a nemocí je spíše dán odlišným vztahem k možnosti a skutečnosti krize. Skrze pochopení fenoménu krize se tak otevírá i cesta k nové artikulaci rozdílu mezi zdravím a nemocí – artikulaci, jež se zásadním způsobem liší od definice Světové zdravotnické organizace, podle níž zdraví spočívá ve well-being, tj. v nepřítomnosti fyzického, psychického a sociálního utrpení.
|