Výzkumné studie
Výsledky Bortnerova a Eysenckova dotazníku u studentů 5. ročníků 1. lékařské fakulty UK |
| Cíl. Posoudit vybrané osobnostní rysy a postoje budoucích lékařů, ovlivňující jak úspěšnost v lékařské práci, tak subjektivní prožívání stresů s touto prací spojených. Soubor a metody. Na základě zkušeností s jinými typy kvalifikované duševní práce byly vybrány dotazníky (Eysenckův osobnostní dotazník EOD-A a Bortnerův dotazník) pro srovnání mediků 5. ročníku 1. LF UK (N = 2682, z toho 1565 žen) s referenční skupinou neselektované populace v průběhu 14 let. Hypotéza. Medici by se neměli lišit od srovnávané neselektované populace, případné odchylky by se měly jevit ve směru vlastností požadovaných na lékaři Statistické analýzy. Popisné charakteristiky souboru (průměry, směrodatné odchylky), t-test, neparametrický Man-Whitneyův U test. Výsledky. Medičky měly nižší typ chování A: -4,63 (SD 21,46) oproti populaci, medici se příliš nelišili: -3,92 (SD 22,18). Hostilita: medičky byly hostilnější: -9,88 (SD 17,69), stejně tak medici: -7,86 (SD 18). Iritabilita: medičky měly nižší hodnoty: -4,21 (SD 13,44), medici podobně: -5,95 (SD 14,13). Neschopnost relaxace: medičky i medici relaxovali lépe: -6,86 (SD 15,07), respektive -7,29 (SD 15,64), podobně měli lepší výsledky v interpersonální senzitivitě: medičky +5,08 (SD 15,31), medici +3,33 (SD 14,32). Frustrace byla také nižší: medičky -6,3 (SD 16,00), medici -7,82 (SD 15,87). Statisticky významné rozdíly podle pohlaví jsme našli u neuroticismu (muži méně), hostility (muži více), iritability (muži méně) a frustrace (muži méně). Při porovnání počátečního období sledování (1989-1995) s dalším (1998-2003) se statisticky významný posun ukázal jen u mediček v neschopnosti relaxace (zhoršení) a u mediků ve frustraci (zlepšení). Při srovnání podílu extrémně skórujících jedinců v nežádoucích vlastnostech se ukázalo, že mezi medičkami je jich méně než by se dalo očekávat u souboru s normálním rozložením, a mezi mediky přibližně stejně, s výjimkou chování typu A (méně často extrémní). Celkově měli sledovaní medici měli podle obou testů dobré psychosociální předpoklady pro své budoucí povolání. Omezení studie. Výsledky se týkají jen uvedených dotazníků a populace mediků jedné lékařské fakulty. |
| Klíčová slova: medici,
osobnostní předpoklady pro práci lékaře,
EOD–A,
Bortnerova škála |
Eva Králíková, Ludmila Kožená, Jiří Rameš (2012). Výsledky Bortnerova a Eysenckova dotazníku u studentů 5. ročníků 1. lékařské fakulty UK. Československá psychologie, 56(2), 97-105.
| |
| Results of Bortner´s and Eysenck´s
questionnaires in students of the fifth
year of the First Medical Faculty of
Charles University |
Objective. To assess selected personality traits
and attitudes of future physicians, affecting
both success in medical work, and subjective
experience of stress associated with this work.
Subjects and setting. Two questionnaires were
chosen (Eysenck Personality Inventory, EPI-A
and Bortner questionnaire) and applied to medical
students of the 5th year (Charles University,
1st Faculty of Medicine, between 1989 to 2003, N
= 2682, including 1565 women) with a reference
group of unselected population over 14 years.
Hypothesis. Medics should not differ from unselected
population, any deviations should appear
in the direction of the properties required
for doctors.
Statistical analysis. Descriptive characteristics
of the sample, t-test, Man-Whitney nonparametric
U test.
Results. Female students had lower A-type of
behaviour: -4.63 (SD 21.46) compared to population,
male students did not differ: -3.92 (SD
22.18). Hostility: both female and male students
were more hostile: -9.88 (SD 17.69), -7.86
(SD 18.00) respectively. Irritability was lower
in both gender: female -4.21 (SD 13.44), male
-5.95 (SD 14.13). Relaxation ability was better
both in female -6,86 (SD 15.07) and male students
-7,29 (SD 15.64), as well as interpersonal
sensitivity: female +5,08 (SD 15,31), male
+3,33 (SD 14.32), or lower level of frustration:
female students -6.3 (SD 16.00), male students
-7.82 (SD 15.87). Statistically significant differences
according to gender were found in neuroticism
(lower in male students), hostility (higher
in male students), irritability (lower in male students)
and frustration (lower in male students).
Significant difference between the first (1989-
1995) and second (1998-2003) follow-up period
was found only in the relaxation ability of
female students (worse) and frustration level in
male students (better). Comparison of extremely
scoring individuals in undesirable traits showed
that a group of female students included fewer
(%) such persons than can be expected in a normally
distributed population, while among male
students the extreme scorers were in a roughly
the same proportion as in other normal distributions
with the exception of the type A behaviour
(less extreme).
Conclusion: The followed group of medical students
displayed personality and behavioural attributes
suitable for their future work.
Limitations of the study. The results only relate
to those questionnaires, and a population of
medical students of one medical school. |
| Keywords: medical students,
personality traits in physicians,
EPI -A,
Bortner scale |
|
