Výzkumné studie
Pravidla projevu
primárních emocí v sociálních interakcích |
| Pravidla projevu (DR, display rules) jsou považována
za neformální normy, které určují kdy,
vůči komu a za jakých okolností smíme (nebo
bychom měli) projevit určitou emoci. Předpokládá
se, že DR usměrňují a tvarují tendenci
k projevu jednotlivých emocí a ovlivňují tak
emoční spontaneitu. Cílem šetření bylo zjistit
DR primárních emocí (zlost, pohrdání, znechucení,
strach, štěstí, smutek, překvapení). Výzkumný
soubor tvořilo 100 studentů různých
oborů Univerzity Karlovy v Praze (59 žen,
41 mužů, průměrný věk 23,34, SD = 2, 25).
K šetření jsme použili dotazník Display Rules
Assessment Inventory (DRAI, Matsumoto et al.,
2005) a zaměřili se jednak na obecné tendence
k regulaci primárních emocí, ale rovněž na proměnné,
které mohou mít na pravidla projevu
emocí vliv. Zajímalo nás, zda příslušnost k určitému
pohlaví, místo (kontext) sociální interakce,
charakter sociální interakce a blízkost vztahů
interagujících osob má vliv na DR.
Pro určení obecných tendencí regulace emocí
byla získaná data zpracována v podobě relativních
četností odpovědí pro jednotlivé položky
a emoce. Pro porovnávání jednotlivých podsouborů
(žen a mužů, privátní a veřejný kontext situace,
blízkost vztahů, horizontální a vertikální
typ interakce) byl použit chí – kvadrát test pro
srovnání pozorovaných a očekávaných hodnot.
Výsledky šetření ukázaly, že se respondenti
domnívají, že by obecně měli projev svých
emocí zeslabovat (projevit méně, než cítí). Nejčastěji
se objevovala tendence k supresi (neprojevím
nic) u emoce pohrdání, znechucení
a strachu. Autenticky (přesně tak jak cítí) měli
studenti tendenci projevovat emoce štěstí a překvapení.
Srovnání výpovědí mužů a žen neukázalo
na signifikantní rozdíly v DR mezi těmito
podsoubory; signifikantní rozdíly však přineslo
porovnávání soukromých a veřejných interakcí,
vztahově blízkých a vztahově vzdálených interakcí
a to ve smyslu autentičtějšího projevu
emocí v privátních interakcích (χ² = 53.081,
df = 5, p < 0.001) a v interakcích vztahově blízkých
(χ² = 135, 265, df = 5, p < 0.001). Rovněž
bylo zjištěno, že ve vertikálních interakcích (student
– profesor) je tendence k potlačení projevu
emoce četnější než v interakcích horizontálních
(student – spolužák). Celkově výsledky ukazují,
že kontext sociální interakce (privátní, veřejná),
míra blízkosti vztahu (vztahově blízcí, vztahově
vzdálení) a charakter interakce (horizontální,
vertikální) patří k významným proměnným,
které mají vliv na pravidla projevu primárních
emocí. Zjištění jsou limitována dotazníkovým
způsobem šetření a specifiky segmentu respondentů
– vysokoškolských studentů. |
| Klíčová slova: primární emoce,
pravidla projevu emocí,
čeští vysokoškoláci |
Iva Poláčková Šolcová, David Matsumoto (2013). Pravidla projevu
primárních emocí v sociálních interakcích. Československá psychologie, 57(2), 104-121.
| |
| Display rules of basic emotions
in the social interactions |
Objectives. Display rules (DR) are informal norms determining when, where, how, and to whom one should express emotions. It is assumed that DR
shape affective spontaneity and affect the tendency of emotional expression. The aim of this study is to
examine DR of basic emotions (anger, contempt, disgust, fear, happiness, sadness, and surprise) within the contexts of social interactions.
Subjects and settings. Participants comprised 100 undergraduates (59 % females, average age 23, 34; SD = 2, 25) enrolled at Charles University
in Prague. Display Rules Assessment Inventory (DRAI, Matsumoto et al., 2005) was utilized to measure display rules of undergraduates.
Research questions. This study explores the general tendency of regulation of basic emotions and the role of gender differences, context and the
character of social interaction in display rules.
Statistical analyses. For analyses, we utilized relative frequencies of responses for each item
and each emotion (displayed in percentages). For comparison of subsets (women and men, private and public situation, types of interactions)
a chi-square test to compare the expected and the observed values were used.
Results. The results showed that respondents had
a general tendency to deamplify basic emotions. The strongest tendency to suppress an expression
(I should show nothing) was connected to
contempt, disgust and fear. Authentic expression
(I shall express it as I feel it) was the most frequent
in the cases of happiness and surprise.
The findings indicate the existence of several social effects connected with display rules. No significant gender differences with reference to
display rules were found. However, the results showed significant differences in DR in the contexts of interactions (greater authenticity in private
interactions; χ² = 53.081, df = 5, p < 0.001) and in the closeness of interactions (greater authenticity in in-group interactions; χ² = 135, 265, df = 5, p < 0.001). Results also indicate that in vertical interactions (student - professor), participants tended to neutralize basic emotions more often than in horizontal interactions (student
– student).
Conclusion. The investigation showed that the context of a situation (private, public), (ingroup, out-group) and the character of the interaction (horizontal, vertical) were among the important effects influencing the display rules. In contrast, gender did not affect display rules in our sample.
Limitations of the study. The results are limited to this questionnaire and to a specific population sample of undergraduates in the Czech Republic. |
| Keywords: basic emotions,
display rules,
Czech undergraduates |
|
