Výzkumné studie Skryté aspekty v testování prostorové představivosti: identifikace
uplatňovaných stylů řešení položek |
Cíle. V předkládané studii bylo cílem identifikovat
skupiny respondentů odlišující se pravděpodobností
úspěšnosti řešení jednotlivých položek
testu prostorové představivosti s ohledem na
povahu položek z hlediska nároků na verbálně-
analytické či vizuálně-analogové mentální
operace.
Soubor a sběr dat. Výzkumný soubor tvořilo
1540 osob, které se zúčastnily Testu studijních
předpokladů v rámci přijímacího řízení na Masarykovu
univerzitu. Analyzována byla data ze
subtestu prostorová představivost.
Hypotézy. Celkový skór subtestu prostorové
představivosti odráží nejen úroveň prostorové
představivosti, ale také úroveň verbálně-analytického
myšlení.
Statistická analýza. Ve studii byla použita analýza
latentních tříd pro identifikaci latentních tříd
respondentů v kombinaci s dalšími standardními
statistickými postupy.
Výsledky. Byly identifikovány tři latentní třídy
respondentů odlišené pravděpodobností úspěšného
řešení položek. Latentní třídy byly interpretovány
s ohledem na úroveň schopnosti řešit
úlohu za pomoci mentální manipulace s představou
či analytickým postupem založeným na rozložení
obrazové úlohy do sledu jednoznačných
výroků.
Omezení. Interpretace výsledků jsou založeny
na práci s velkým datovým souborem, obsahujícím
údaje z reálné testové situace přijímacího
řízení na univerzitu. V navazujícím výzkumu
se autoři plánují zaměřit na analýzu mentálních
procesů uplatňovaných při řešení položek testu
prostorové představivosti za pomoci metody introspekce. |
Klíčová slova: prostorová představivost,
test,
analýza latentních tříd |
Martin Jelínek, Petr Květon, Dalibor Vobořil (2013). Skryté aspekty v testování prostorové představivosti: identifikace
uplatňovaných stylů řešení položek. Československá psychologie, 57(4), 297-306.
| |
Hidden aspects in spatial ability
testing: Identification of respondents’ item solving strategies |
Objectives. The goal of the presented study was to identify groups of respondents which differ in
the probability of successful solving individual items comprising test of spatial abilities.
Sample and setting. The size of the research sample was 1540 test-takers, who attended the admission procedure to Masaryk University. Data from the Spatial Abilities subtest were
analyzed.
Hypotheses. The total score of the Spatial Abilities test reflects not only the level of spatial abilities but also the level of verbal-analytic
thinking.
Statistical analysis. The Latent Class Analysis was used to identify the latent classes of respondents and also other common statistical procedures were applied.
Results. Three latent classes of respondents were identified. These classes were interpreted considering the ability to solve the item using
manipulations with mental images or analytical technique based on decomposing the item image
into sequence of propositions.
Study limitation. The interpretations are based on a large research sample collected in a real testing situation during university’s admission procedure. In a follow-up research the authors plan to use the introspection method to analyze mental processes applied when solving items from a test of spatial abilities. |
Keywords: spatial ability,
test,
Latent Class Analysis |
|