Výzkumné studie
Jak a kdy žáci omlouvají své špatné chování ve škole : role morálního vyvázání se a neutralizace v kontextu školního podvádění starších žáků.
|
| Cíle. Studie se zabývá vztahem mezi morálními
a sociálními normami vztahujícími se k nečestnému
chování, četností výskytu školního podvádění
a způsoby, jimiž žáci toto své chování
omlouvají.
Soubor. Soubor zahrnoval 438 žáků osmých
a devátých tříd ze šesti základních škol v jižních
Čechách. Respondenti byli dotazováni, jak
často se ve škole chovali způsobem, jenž se dá
vnímat jako podvádění, na míru jejich souhlasu
s normami vztahujícími se k podvádění stejně
jako k čestnému jednání, a na akceptaci různých
důvodů omlouvajících školní podvádění.
Hypotézy. Byly ověřovány následující hypotézy:
1. teoretické koncepty „morálního vyvázání se“
i „neutralizace“ reflektují obdobný kognitivní
proces racionalizace vlastního nečestného jednání;
2. omluvy na kognitivní úrovni pomáhají
žákovi zvládat rozpor mezi normativně požadovaným
chováním a jeho skutečným chováním.
Statistická analýza. K ověření hypotéz byla použita
faktorová analýza a strukturní modelování.
Výsledky. V případě školního podvádění mají
žáci odlišný postoj k opisování a ke klamání.
Z hlediska teorie domén, kdy domény představují
oblasti různého uvažování nad situacemi,
spadá opisování žáků do konvenční domény,
zatímco klamání spíše do morální domény uvažování.
Empiricky bylo potvrzeno, že ve vztahu
k omlouvání školního podvádění reflektují
morální vyvázání se i neutralizace obdobný kognitivní
proces, který může být označený jako
morální neutralizace. Žáci navíc používali morální
neutralizaci ke zvládání případného rozporu
mezi tím, jak „by se měli chovat“, a tím, jak
„se chovají ve skutečnosti“, jenom ve vztahu ke
klamání, tj. morální doméně. Žáci neměli potřebu
morálně neutralizovat opisování. Morální
normy neovlivňovaly četnost podvádění a klamání
přímo, ale jenom nepřímo, přes morální
neutralizaci. Schvalování školního podvádění
(opisování i klamání) bylo silnějším prediktorem
jeho četnosti, než souhlas s morálními
normami požadujícími čestné jednání. Shoda
navrhovaných modelů s naměřenými daty byla
dobrá.
Omezení studie. Studie je omezena na věkovou
skupinou starších žáků (12–16 let) a typ školy,
pro kterou byly dotazníky morální neutralizace
i typů podvádění vytvořeny, jakož i ochotou
žáků pravdivě vypovídat o svém nečestném
chování (self-report). |
| Klíčová slova: starší žáci,podvádění ve škole,
nečestné chování,klamání,opisování,
teorie sociálních domén |
Jana Vrbová (2014). Jak a kdy žáci omlouvají své špatné chování ve škole : role morálního vyvázání se a neutralizace v kontextu školního podvádění starších žáků.
. Československá psychologie, 58(5), 455-470.
| |
| How and when pupils excuse their
bad behavior at school: Role of moral
opting out and neutralization in the
context of school cheating in older
pupils |
| Objectives. The study deals with the relationship
between moral and social norms related to
dishonest behavior, frequency of cheating, and
the ways in which pupils make excuses for the
scholastic cheating.
Subjects and methods. Survey among early
adolescents (N = 438) was focused on determining
the frequency of scholastic cheating, on
the degree of acceptance of the standards relating
to cheating, the moral standards requesting
honest behavior, and the acceptance of different
reasons for the self-justification of scholastic
cheating.
Hypotheses. The following hypotheses were
tested: 1) the theoretical concepts of “moral
disengagement” and “neutralization” in relation
to justifying scholastic cheating reflect similar
cognitive process; 2) justifying on the cognitive
level helps students to cope with the discrepancy
between the desired normative behavior and
their actual behavior.
Statistical analyses. Factor analysis and structural
modeling were used to verify this hypothesis.
Results. It was confirmed that, in terms of scholastic
cheating, students have a different attitude
towards copying answers and lying. According
to the Moral domain theory (domains represent
areas of different thinking about situations) pupil’s
copying of answers falls in the conventional
domain, while lying belongs to the moral domain.
Our study gave empirical evidence about
the overlap between moral disengagement and
the neutralization techniques linked to scholastic
cheating justification. Moreover the structural
models confirmed that moral neutralization
is a mechanism to help the student manage
a discrepancy between how “I should behave”
and how “I actually behave” only in relation to
laying, i.e. moral domain. The copying of answers
is probably not clearly classified by pupils
themselves as conduct endangering their positive
self-portrait, so they have no reason to selfjustify
it. Moral norms influenced the frequency
of individual cheating only indirectly through
the mediation of neutralization. The approval
of cheating was a stronger predictor of cheating
frequency than the agreement with moral standards
requesting honest behavior.
Study limitation. The study is limited to early
adolescents (12–16 ages) and the type of school
for which the moral neutralization and the scholastic
cheating questionnaires were created, and
also linmited by self-reported method of data
collection. |
| Keywords: early adolescents,scholastic cheating,
dishonest behaviour,laying,
copying answers,social domain theory |
|
