| Autor popisuje zkušenosti s pacienty po cévních mozkových příhodách 4,5 (SD=3,0) let od postižení. Zkoumaný soubor obsahoval 28 osob (15 mužů a 13 žen), věkový průměr byl 62,6 (SD=10,2) let, výzkum proběhl v rámci rekondičního pobytu pro pacinety po CMP. Kontrolní soubor (N=28) byl vyrovnaný podle věku, pohlaví, vzdělání a rodinného stavu. Do šedesáti let bylo 56 % pacientů. 35,7 % mělo pravostranné, 50 % levostranné a 14,3 % difuzní postižení mozku. Cévní mozková příhoda proběhla v průměru před 4,5 lety (SD=3,0), 90 % šlo o první příhodu. 54 % účastníků bylo ženatých, vysoké procento (28,6 %) tvořili vdovy a vdovci. Hladina depresivity byla v průměru zvýšená (BDI=16,0, SD=9,7) a pacienti po CMP tvoří skupinu dlouhodobě ohroženou depresí. Psychomotorické tempo v Trail Making testu (část A, M=78, SD=43) a flexibilita (část B, M=235, SD=134) bylo oproti zdravým lidem výrazně postiženo (p menší než 0,001), ovšem v souvislosti s vizuální dysgnozií čísel a písmen. Pacienti měli také statisticky vysoce významně nižší skór v subtestu Informace (p menší než 0,001), i když průměry obou skupin byly v pásmu normy. Tento rozdíl lze vysvětlit afatickými problémy pacientů a autor zkoušku nedoporučuje k určení intelektu u pacientů s poškozením mozku. Ve Screeningovém testu afázií (AST) byla experimentální skupina postižena v průměru v 7,3 kategoriích (SD=4,5), kontrolní skupina pouze v 0,6 kategoriích (SD=1,0, p menší než 0,001). Autor doporučuje screeningovou zkoušku afázií jako validní prostředek k diagnostice poruch řeči. Zdůrazněna je potřeba dlouhodobé rehabilitace osob po CMP. |
