Československá psychologie
Husova 4, 110 00 Praha 1, tel. (02) 24 220 979, l. 543
Předběžná sdělení
Autobiografická čichová paměť
Cíle. Studie si kladla za cíl zjistit, zda jsou vůně výjimečnými připomínkami osobní minulosti jedince. Záměrem bylo postihnout vlastnosti autobiografických vzpomínek vybavených pomocí čichových podnětů a zjistit, jak se liší od vzpomínek vybavených prostřednictvím jiných senzorických modalit.
Soubor a metody. Výzkumný soubor tvořilo 73 vysokoškolských studentů (42 žen) ve věku od 20 do 28 let. K získání dat byla použita experimentální metoda. Respondenti byli požádáni, aby si na základě čichových, verbálních nebo vizuálních podnětů vybavili autobiografické vzpomínky, které následně datovali a hodnotili z hlediska sledovaných charakteristik.
Hypotézy. Autobiografické vzpomínky vybavené pomocí čichových podnětů jsou starší a vážou se k emočně intenzivnějším a pozitivnějším událostem než vzpomínky vyvolané verbálními a vizuálními stimuly. Samotné vybavování vzpomínek pomocí čichových podnětů je provázeno intenzivnějšími a pozitivnějšími emocemi. Vybavování vzpomínek pomocí čichových podnětů je zároveň vnímáno jako méně snadné.
Statistická analýza. Analýza rozptylu, Pearsonův chí-kvadrát test, párový t-test, faktoriální analýza rozptylu.
Výsledky. Vzpomínky vybavené pomocí čichových podnětů byly oproti vzpomínkám vyvolaným verbálními a vizuálními podněty starší a častěji pocházely z období mladšího školního věku. Respondenti během vzpomínání pomocí čichových podnětů prožívali intenzivnější emoce a jejich tehdejší emoční prožitek se více přenesl do aktuálního prožívání. Vybavení vzpomínek pomocí čichovým podnětů bylo ale méně snadné.
Omezení studie. Použitá metoda vedla k vybavení vzpomínek spojených více s pozitivními než s negativními emocemi. Zjištění experimentu se pojí s nižší ekologickou validitou.
Klíčová slova: autobiografická paměť, čich, Proustův fenomén
Petra Valkovská, Radka Neužilová Michalčáková (2015). Autobiografická čichová paměť. Československá psychologie, 59(5), 406-418.

Autobiographical odor memory
Objectives. The purpose of the study was to find out whether odors are exceptional reminders of a person’s past. Its aim was to describe qualities of autobiographical odor memories and investigate how they differ from memories cued by other sensory modalities.
Sample and setting. The sample consisted of 73 university students (42 women) aged 20 to 28 years. To obtain the data, the experimental method was used. Respondents were asked to recall autobiographical memories for the given cues either in odor, verbal or visual modality, and to date and rate these memories in terms of the examined qualities.
Hypotheses. Autobiographical odor memories are older and are connected to more emotional intensive and positive events than memories triggered by verbal and visual cues. Recalling of odor-cued memories is experienced as more emotional intensive and positive. Retrieval of these memories is rated as less easy.
Statistical analysis. Analysis of variance, Pearson’s chi-squared test, t-test for paired samples, factorial analysis of variance.
Results. The odor-cued memories were older and originated more frequently from the schoolage (7 to 12 years) than memories in the verbal and visual conditions. Respondents experienced more intense emotions during retrieval of odorcued memories and their past emotional experience was more reflected in their actual experiencing. However, retrieval of odor-cued memories was rated as less easy.
Study limitation. The method led to recalling of more positive rather than negative memories. The findings are connected with lower ecological validity.
Keywords: autobiographical memory, olfaction, Proust phenomenon