Československá psychologie

Československá psychologie
Husova 4, 110 00 Praha 1, tel. (02) 24 220 979, l. 543

Výzkumné studie
Hodnocení představitelnosti, konkrétnosti, specifičnosti, familiarity a věku osvojení českých substantiv a sloves: vztahy a souvislosti
Cíle. Cílem práce bylo získat k vytipovaným českým slovům soubor subjektivních norem a popsat základní vztahy těchto vlastností mezi sebou i vůči objektivním normám a reakčním časům při identifikaci slov.
Soubor a procedura. Bylo vybráno 63 substantiv a 35 sloves. Tato slova byla zařazena do dvou dotazníků. Elektronický dotazník, distribuovaný metodou sněhové koule e-mailem, zjišťoval věk osvojení jednotlivých slov. Papírový dotazník byl distribuován studentům maturitního ročníku tří pražských středních škol (N = 249). Studenti hodnotili slova podle konkrétnosti/představitelnosti/ specifičnosti/familiarity. Ke slovům byly opatřeny údaje o jejich psané a mluvené frekvenci z korpusů SYN a ORAL 2008 a naměřeny reakční časy při jejich identifikaci.
Hypotézy. Jedním z předpokladů bylo to, že s hodnotami reakčních časů budou souviset subjektivní normy: čím nižší odhad věku osvojení slova a vyšší míra představitelnosti/konkrétnosti/ specifičnosti/familiarity, tím kratší reakční čas.
Statistická analýza. Vztahy mezi všemi normami a reakčními časy byly ověřovány na základě Pearsonova korelačního koeficientu, koeficientu parciální korelace s vyloučením vlivu mluvené frekvence a modelů lineární regrese.
Výsledky. Na českých datech byly potvrzeny některé nálezy zahraničních studií: substantiva mají vyšší míru představitelnosti než slovesa, představitelnost a konkrétnost spolu vysoce korelují, familiarita má těsnější vztah k mluvené frekvenci než k psané. Modely lineární regrese ukázaly, že všechny subjektivní normy se statisticky významně podílejí na vysvětlení variability hodnot reakčních časů a že představitelnost statisticky významně predikuje hodnoty ostatních subjektivních norem.
Omezení. Závěry o vztazích mezi normami limituje malý vzorek slov, k nimž byly normy sbírány.
Klíčová slova: představitelnost, konkrétnost, věk osvojování frekvence slova, úloha detekce slova
Adam Kříž, Filip Smolík (2015). Hodnocení představitelnosti, konkrétnosti, specifičnosti, familiarity a věku osvojení českých substantiv a sloves: vztahy a souvislosti. Československá psychologie, 59(6), 507-520.

Ratings of imageability, concreteness, specificity, familiarity and age of acquisition in Czech nouns and verbs: their mutual relations and dependencies
Goals. The study aimed to collect a set of psycholinguistic norms for subjective properties of words, and describe the relations between these properties and the lexical decision times for the words.
Sample and procedure. The set of words included 63 nouns and 35 verbs. Two questionnaires were created that included these words. One was an online questionnaire assessing the adult-rated age of acquisition (AoA). The main questionnaire was a paper questionnaire administered to the final-year high-school students (N=249, age 18-20). The students always rated one of the following properties: concreteness, imageability, specificity, and familiarity. In addition to these ratings, the frequencies of the words in corpora of spoken and written Czech were used, and lexical decision latencies measured.
Hypotheses. One hypothesis was that the lexical decision times will be related to the word ratings: lower AoA, and higher imageability/ concreteness/specificity/familiarity, should be related to faster decision times.
Statistical analyses. The data were evaluated using the Pearson correlation coefficient, the partial correlation coefficient, and linear regression.
Results. The data from Czech confirmed the findings from other languages: nouns show higher imageability than verbs, imageability and concreteness are highly correlated, familiarity is related to spoken frequency more closely than to written frequency. Regression models showed that all subjective norms have statistically significant relation with the lexical decision times, above and beyond frequency and word length.
Limitations. The principal limitation for further generalizations is the small sample
Keywords: imageability, concreteness, age of acquisition, word frequency, lexical decision

Výzkumné studie Hodnocení představitelnosti, konkrétnosti, specifičnosti, familiarity a věku osvojení českých substantiv a sloves: vztahy a souvislosti
Cíle. Cílem práce bylo získat k vytipovaným českým slovům soubor subjektivních norem a popsat základní vztahy těchto vlastností mezi sebou i vůči objektivním normám a reakčním časům při identifikaci slov. Soubor a procedura. Bylo vybráno 63 substantiv a 35 sloves. Tato slova byla zařazena do dvou dotazníků. Elektronický dotazník, distribuovaný metodou sněhové koule e-mailem, zjišťoval věk osvojení jednotlivých slov. Papírový dotazník byl distribuován studentům maturitního ročníku tří pražských středních škol (N = 249). Studenti hodnotili slova podle konkrétnosti/představitelnosti/ specifičnosti/familiarity. Ke slovům byly opatřeny údaje o jejich psané a mluvené frekvenci z korpusů SYN a ORAL 2008 a naměřeny reakční časy při jejich identifikaci. Hypotézy. Jedním z předpokladů bylo to, že s hodnotami reakčních časů budou souviset subjektivní normy: čím nižší odhad věku osvojení slova a vyšší míra představitelnosti/konkrétnosti/ specifičnosti/familiarity, tím kratší reakční čas. Statistická analýza. Vztahy mezi všemi normami a reakčními časy byly ověřovány na základě Pearsonova korelačního koeficientu, koeficientu parciální korelace s vyloučením vlivu mluvené frekvence a modelů lineární regrese. Výsledky. Na českých datech byly potvrzeny některé nálezy zahraničních studií: substantiva mají vyšší míru představitelnosti než slovesa, představitelnost a konkrétnost spolu vysoce korelují, familiarita má těsnější vztah k mluvené frekvenci než k psané. Modely lineární regrese ukázaly, že všechny subjektivní normy se statisticky významně podílejí na vysvětlení variability hodnot reakčních časů a že představitelnost statisticky významně predikuje hodnoty ostatních subjektivních norem. Omezení. Závěry o vztazích mezi normami limituje malý vzorek slov, k nimž byly normy sbírány.
Klíčová slova: představitelnost, konkrétnost, věk osvojování frekvence slova, úloha detekce slova
Adam Kříž, Filip Smolík (2015). Hodnocení představitelnosti, konkrétnosti, specifičnosti, familiarity a věku osvojení českých substantiv a sloves: vztahy a souvislosti. Československá psychologie, 59(6), 507-520.
Ratings of imageability, concreteness, specificity, familiarity and age of acquisition in Czech nouns and verbs: their mutual relations and dependencies
Goals. The study aimed to collect a set of psycholinguistic norms for subjective properties of words, and describe the relations between these properties and the lexical decision times for the words. Sample and procedure. The set of words included 63 nouns and 35 verbs. Two questionnaires were created that included these words. One was an online questionnaire assessing the adult-rated age of acquisition (AoA). The main questionnaire was a paper questionnaire administered to the final-year high-school students (N=249, age 18-20). The students always rated one of the following properties: concreteness, imageability, specificity, and familiarity. In addition to these ratings, the frequencies of the words in corpora of spoken and written Czech were used, and lexical decision latencies measured. Hypotheses. One hypothesis was that the lexical decision times will be related to the word ratings: lower AoA, and higher imageability/ concreteness/specificity/familiarity, should be related to faster decision times. Statistical analyses. The data were evaluated using the Pearson correlation coefficient, the partial correlation coefficient, and linear regression. Results. The data from Czech confirmed the findings from other languages: nouns show higher imageability than verbs, imageability and concreteness are highly correlated, familiarity is related to spoken frequency more closely than to written frequency. Regression models showed that all subjective norms have statistically significant relation with the lexical decision times, above and beyond frequency and word length. Limitations. The principal limitation for further generalizations is the small sample
Keywords: imageability, concreteness, age of acquisition, word frequency, lexical decision