Výzkumné studie
Specifické
procedurální výukové obtíže jako možná příčina
dyslexie |
| Cíle. Ověření některých předpovědí vyplývajících
z hypotézy specifických procedurálních
výukových obtíží (SPLD) na souboru české populace
osob s dyslexií za využití dvou původních
úloh navozujících situaci učení ve smyslu
postupné proceduralizace znalostí.
Výzkumný soubor. Příležitostně vybraný soubor
žáků ZŠ/SŠ (ve věku 12-18 let) s dyslexií
(n1 = 24, n2 = 25) a bez dyslexie (n1 = 22,
n2 = 21) a soubor dospělých (ve věku 19-45
let) s dyslexií (n1 = 13, n2 = 13) a bez dyslexie
(n1 = 36, n2 = 37).
Hypotéza. Osoby s dyslexií budou ve srovnání
s osobami bez dyslexie vykazovat sníženou
schopnost proceduralizace znalostí jazykového
charakteru.
Statistická analýza. Analýza byla prováděna
zvlášť pro skupinu žáků druhého stupně ZŠ
a žáků SŠ a zvlášť pro skupinu dospělých. Data
byla analyzována prostřednictvím permutačního
testu a metody bootstraping, vždy s 5000 opakováními.
Výsledky. V úloze s umělou gramatikou žáci
s dyslexií ve srovnání s žáky bez dyslexie vykazovali
v závěrečném testu statisticky významně
vyšší míru chybovosti, avšak pracovali srovnatelným
tempem; dospělí s dyslexií ve srovnání
s dospělými bez dyslexie vykazovali ve stejné
úloze srovnatelnou míru chybovosti, avšak pracovali
statisticky významně pomalejším tempem.
V úloze s upraveným Stroopovým testem
účastníci výzkumu vykazovali převážně opačný
vzorec vývoje reakčních časů, než který byl
očekáván na základě předpokladů vyplývajících
z SPLD hypotézy.
Omezení studie. Menší výzkumný soubor, který
sesbíraná data zatěžuje relativně velkou výběrovou
chybou. Příležitostný výběr účastníků
výzkumu. Použití nových a výzkumnou nebo
klinickou praxí zatím nedostatečně prověřených
metod. U probandů s dyslexií nebyl zjišťován
přesný profil jejich kognitivních deficitů. |
| Klíčová slova: dyslexie,
hypotéza specifických procedurálních výukových obtíží,
proceduralizace,
umělá gramatika,
Stroopův test |
Lenka Krejčová,
Luděk Stehlík,
Zuzana Bodnárová (2016). Specifické
procedurální výukové obtíže jako možná příčina
dyslexie. Československá psychologie, 60(3), 225-238.
| |
| Specific procedural learning
difficulties as a possible explanation
of dyslexia |
| Aim. To validate specific procedural learning
difficulties (SPLD) hypothesis on a sample of
Czech individuals with dyslexia via two quaziexperimental
learning situations which lead to
proceduralisation of knowledge.
Sample. Adolescents (aged 12–18) with dyslexia
(n1 = 24, n2 = 25) and adolescents without
dyslexia (n1 = 22, n2 = 21); adults with dyslexia
(n1 = 13, n2 = 13) and adults without dyslexia
(n1 = 36, n2 = 37).
Hypothesis. Individuals with dyslexia will show
lower ability to process language-based knowledge
within procedural learning system, compared
to intact population.
Statistical analysis. Data were analysed in two
separate groups – 1) adolescents, 2) adults, by
permutation test and bootstrapping method with
5,000 repetitions.
Results. In the first learning situation (artificial
grammar learning), adolescents with dyslexia
showed significantly higher number of mistakes
while their working speed was similar
to the controls. Adults with dyslexia showed a
similar number of mistakes as the controls but
their working speed was significantly lower. In
the second learning situation (a variation of the
Stroop test), the participants showed a different
pattern of learning from the presumed one.
Limitations. A small sample, random choice of
respondents, use of new research methods. The
individuals with dyslexia were not individually
assessed. They were involved into the sample on
their results of previous assessments. |
| Keywords: dyslexia,
specific procedural learning difficulties hypothesis,
proceduralisation,
artificial grammar,
Stroop test
|
|
