Předběžná sdělení
Zvládání u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a jeho vztah k výskytu depresivní symptomatologie |
Cíle. Předkládaná studie si pokládá za cíl zmapovat
využití strategií zvládání dospívajícími
v průběhu léčby a v dlouhodobé remisi pediatrického
onkologického onemocnění a vztah jednotlivých
strategií zvládání k přizpůsobení se po
léčbě, tj. především k míře depresivní symptomatologie.
Soubor a metoda. Do studie byla zařazena data
od 65 dospívajících po léčbě onkologického onemocnění
(M=18,29; SD=2,71). Pro zjištění strategií
zvládání a míry depresivní symptomatologie
byl administrován dotazník KIDCOPE a Sebeposuzovací
škála depresivity pro děti – CDI.
Hypotézy. V průběhu léčby dospívající více
využívají vyhýbavé strategie zvládání a v dlouhodobé
remisi využívají více strategie zvládání
zaměřené na přístup.
Určité strategie zvládání (např. přijetí/rezignace,
sociální opora apod.) přispívají k nižší míře
depresivní symptomatologie.
Statistická analýza. Pro analýzu dat byla použita
deskriptivní statistika, Wilcoxonův test a Spearmanův
korelační koeficient s využitím programu
SPSS.
Výsledky. V průběhu léčby jak dívky, tak chlapci
využívali nejvíce rezignaci (vyhýbavé zvládání)
a sociální oporu (zvládání zaměřené na přístup).
V dlouhodobé remisi je využití strategií zvládání
mnohem rovnoměrnější. Kognitivní restrukturace
se zdá být užitečnou strategií jak během léčby,
tak v remisi onemocnění u dívek i u chlapců.
Na rozdíl od využití strategií emoční regulace,
obviňování druhých, sociálního stažení se a sociální
izolace, které jsou jak během léčby, tak
v remisi onemocnění u chlapců spojeny s vyšší
mírou depresivní symptomatologie.
Omezení studie. Informace ohledně zvládání zátěže
během léčby jsou získávány dotazníkovou
formou retrospektivně několik let po ukončení
léčby, což může vést ke zkreslení poskytovaných
údajů ze strany dospívajících. |
| Klíčová slova: dětská rakovina,
přeživší,
zvládání zátěže |
Tereza Blažková, Marek Blatný, Martin Jelínek, Veronika Koutná, Tomáš Kepák (2017). Zvládání u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a jeho vztah k výskytu depresivní symptomatologie. Československá psychologie, 61(1), 43-57.
| |
| Coping in childhood cancer survivors
and its relationship to depressive
symptomatology
|
Objectives. The purpose of this study is to map
the coping strategies used by childhood cancer
survivors during the treatment and also in their
current life and to find a relationship between
coping strategies and the rate of depressive
symptomatology.
Sample and setting. The research group consists
of 65 adolescent childhood cancer survivors
(M=18,29; SD=2,71). Coping strategies and
depression symptoms were assessed through
KIDCOPE and CDI (Children´s Depression Inventory).
Hypotheses. Adolescent childhood cancer survivors
use significantly more avoidance coping
strategies during the treatment. They use significantly
more approach coping strategies in longterm
remission.
Certain coping strategies (e.g. resignation, social
support) contribute to lower rate of depressive
symptoms.
Statistical analysis. Data analysis was performed
using descriptive statistics, Wilcoxon
signed rank test and Spearman´s correlation
through SPSS.
Results. Resignation (avoidant coping) and social
support (approach coping) were the most
used coping strategies during the treatment in
both girls and boys. The use of coping strategies
in current life was more steady. Cognitive
restructuring seems to be effective strategy both
during the treatment and in long-term remission
in both girls and boys. In contrast emotion regulation,
blaming others, social withdrawal and
social isolation used both during the treatment
and in long-term remission are associated with
more depressive symptoms but only in boys.
Study limitations. The main study limitation is
retrospective information retrieval using questionnaire
form several years after treatment that
can cause distortion of information by adolescents.
|
| Keywords: pediatric cancer,
childhood cancer survivors,
coping strategies
|
|
