Výzkumné studie
Stereotypy a morální legitimizace sociální stratifikace |
Cíle. Práce má dva cíle. Prvním z nich je
předložení teorie, podle níž ke klíčovým funkcím
stereotypů patří vysvětlení a morální
ospravedlnění umístění různých sociálních kategorií
v sociální hierarchii. Obsah stereotypů je
proto a priori určen obsahem morálních norem.
Pozornost byla věnována meritokratické normě.
Druhým cílem je seznámení s výsledky empirického
testu několika hypotéz vyvozených
z této teorie.
Hypotézy. Byly vyvozeny a testovány dvě hlavní
hypotézy: (1) Respondenti budou ze statusu
různých sociálních kategorií usuzovat na schopnosti
a pracovitost jejich typických příslušníků.
(2) V případě statusové inkonzistence budou
příslušníkům určité kategorie připsány schopnosti
a pracovitost, které budou v souladu
s prestiží této kategorie, nikoli s jejím bohatstvím.
Soubor a podmínky. Jeden soubor dospělých
respondentů (N = 642) posuzoval prestiž a bohatství
typických příslušníků 65 různých sociálních
kategorií, jiný soubor (N = 269) posuzoval
jejich inteligenci a pracovitost. Respondenti
pocházeli ze 196 různých českých obcí. Posuzováno
bylo 40 profesních, 10 etnických a 15
dalších sociálních kategorií.
Statistické analýzy. K analýze reliabilit škál byly
použity vnitrotřídní koeficienty korelace (ICC),
k testu hypotéz byly použity korelační analýzy.
Výsledky. Výsledky ukazují, že pro všechny tři
třídy kategorií platí, že čím vyšší má kategorie
status, tím vyšší schopnosti a pracovitost jsou jejím
typickým představitelům připisovány (celkové
r = 0,798). Dále se ukázalo, že při statistické
kontrole korelují připisované schopnosti a pracovitost
silně a kladně s prestiží (pr = 0,725),
nikoli s bohatstvím kategorií (pr = -0,208).
Omezení. Výsledky výzkumu vedou dále
ke zjištění, že konstrukty prestiže a schopností,
které byly operacionalizovány jako konstrukty
unidimenzionální, by bylo v dalších studiích
patrně vhodnější operacionalizovat jako konstrukty
multidimenzionální. |
| Klíčová slova: stereotyp,
meritokratická norma,
prestiž,
bohatství,
status,
inteligence,
pracovitost |
Karel Hnilica, Veronika Francová, Tereza Komárková, Irena Smetáčková (2017). Stereotypy a morální legitimizace sociální stratifikace. Československá psychologie, 61(2), 109-127.
| |
| Stereotypes and
moral legitimization of social stratification |
Objectives. This study has two goals. Firstly, it
offers a theory according to which towards the
main functions of stereotypes pertain explanation
and moral justification of the places different
social categories occupy in social hierarchy.
The content of stereotypes is therefore a priori
determined by the content of some moral norms.
Attention was paid to the meritocratic norm.
Secondly, it informs about results of the research
in which some hypotheses derived from
the theory were tested.
Hypotheses. Two main hypotheses were derived
and tested: (1) Respondents will infer abilities
and industriousness of typical members of different
social categories from status of the categories.
(2) In the case of status inconsistency,
abilities and industriousness which will be ascribed
to members of a category will be in accordance
with the prestige of the category, not
with its wealth.
Sample and settings. One sample of adult respondents
(N=642) rated prestige and wealth
of typical members of 65 different social categories.
A different sample (N=269) rated their
abilities and industriousness. Respondents were
from 196 different Czech cities and villages.
The sample of categories consisted of clusters of
40 professional, 10 ethnic and 15 other categories.
Statistical analyses. The reliabilities of scales
were assessed by the means of Intraclass Coefficients
of Correlations (ICC), the hypotheses
were tested by means of correlation analyses.
Results: The results for all three clusters of categories
are very similar and show that the
higher the status of a category, the higher intelligence
and industriousness ascribed to its members
are (global r=0.798). The analyses of partial
correlations furthermore show that abilities and
industriousness correlate strongly and positively
with prestige (pr=0.725), not with wealth
(pr=-0.208) of categories.
Study limitation. The results of the study lead
also to the finding, that for future studies it
would be probably better to construe prestige
and intelligence (abilities) as multidimensional
than as unidimensional, as they were in the present
study. |
| Keywords: stereotype,
meritocratic norm,
prestige,
wealth,
status,
intelligence,
industriousness
|
|
